Survival Kit III. Účetnictví a audit Změny v českých účetních předpisech pro podnikatele

Změny v českých účetních předpisech pro podnikatele

Pro účetní období od 1. ledna 2020 nedošlo k žádným zásadním změnám.

Pro účetní období od 1. ledna 2018 dochází k několika změnám, které je třeba zde zmínit.

Změny dotýkající se primárních výkazů

Nově je povinnost vykazovat srovnatelné údaje ve všech výkazech, tj. i v přehledu o peněžních tocích, u kterého platila od 1. ledna 2016 výjimka;
Účetní jednotka může zvolit, zda bude položky časového rozlišení vykazovat v samostatné sekci jako doposud, nebo zda je přesune do kategorie pohledávek a závazků. Účetní jednotka je povinna tuto volbu učinit nejpozději k rozvahovému dni a kombinace obou způsobů vykazování není přípustná;
V případě, že účetní jednotka eviduje nerozdělený zisk a zároveň i neuhrazenou ztrátu, vykáže výslednou hodnotu na jednom řádku v rozvaze s názvem Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-).

Pro vykazování, oceňování a zveřejňování informací o derivátech v příloze v účetní závěrce a operacích s nimi se nyní vyhláška č. 500/2002 Sb. pro podnikatele odkazuje přímo do vyhlášky č. 501/2002 Sb. určené pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi a to ve znění účinném k 31. prosinci 2017.

U vložených derivátu došlo ke zrušení výjimky, která v minulosti umožňovala je samostatně nevykazovat.

Pokud dobu použitelnosti goodwillu či nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout, rozhodne účetní jednotka o jejich odpisování v rozmezí 60 a 120 měsíců. Zvolenou dobu a její odůvodnění pak popíše v příloze v účetní závěrce.

Pro účetní období od 1. ledna 2017 byl nejvýznamnější změnou nový požadavek zákona o účetnictví na uvádění poměrně podrobného popisu nefinančních informací ve výroční zprávě, konsolidované výroční zprávě nebo v samostatné zprávě. Tento požadavek se týká pouze velkých účetních jednotek, které jsou zároveň subjektem veřejného zájmu a pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období. Stejná kritéria se vztahují i na konsolidující účetní jednotku velké skupiny účetních jednotek. Skutečnost, zda společnost vypracovala nefinanční informace a uvedla je ve výroční zprávě, konsolidované výroční zprávě nebo samostatné zprávě, podléhá ověření auditorem.

Ke zcela zásadním změnám v českých účetních předpisech však došlo s účinností od 1. ledna 2016, mimo jiné v souvislosti s transpozicí směrnice 2013/34/EU. Z tohoto pohledu byl rok 2016 poměrně zlomový.

Změny zákona o účetnictví:

Zavedení definice subjektu veřejného zájmu: emitenti investičních cenných papírů, banky, spořitelní
a úvěrová družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společnosti, zdravotní pojišťovny.
Zavedení kategorizace účetních jednotek podle toho, zda k rozvahovému dni překročily alespoň 2 ze stanovených hodnot aktiv, čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců:
- Mikro účetní jednotka (< 9 000 000 Kč, < 18 000 000 Kč, < 10)
- Malá účetní jednotka (< 100 000 000 Kč, < 200 000 000 Kč, < 50)
- Střední účetní jednotka (< 500 000 000 Kč, < 1 000 000 000 Kč, < 250)
- Velká účetní jednotka (překračuje hodnoty pro střední jednotku nebo je subjektem veřejného zájmu nebo je vybranou účetní jednotkou).

Přičemž v prvním účetním období po svém vzniku postupuje účetní jednotka dle právní úpravy pro takovou kategorii jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období. Přesun do jiné kategorie účetních jednotek nastává, pokud po dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat daná kritéria. Tento přesun je pak účinný od počátku bezprostředně následujícího účetního období. Stejný časový test platí i pro určení kategorie skupiny účetních jednotek, viz níže.

Zavedení kategorizace skupin účetních jednotek, tj. skupin sestávajících z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek, podle toho zda k rozvahovému dni překročily alespoň 2 ze stanovených hodnot aktiv, čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců, stanovených na konsolidovaném základě:
- Malá skupina (< 100 000 000 Kč, < 200 000 000 Kč, < 50)
- Střední skupina (< 500 000 000 Kč, < 1 000 000 000 Kč, < 250)
- Velká skupina (překračuje hodnoty pro střední skupinu).
Účetní závěrka účetních jednotek, které nejsou mikro a malými účetními jednotkami, musí nově povinně zahrnovat i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.
Vyjasnění nutnosti účtování o událostech, které nastaly do konce rozvahového dne, ale účetní jednotce se staly známými až po rozvahovém dni a vyjasnění požadavku na zveřejnění významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení účetní závěrky.
Zavedení definice významné informace jako informace, o níž je možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.
Úprava pravidel pro povinné ověření účetní závěrky auditorem: Zatímco kritéria pro povinný audit zůstávají stále stejná, došlo ke změně způsobu jejich výpočtu. Celková výše aktiv je nově představována jejich netto hodnotou a nikoliv brutto. U výše obratu došlo k implicitní změně a to tím, že položky aktivace a změny stavu zásob z vlastní činnosti byly přesunuty z výnosů do nákladů. Tento způsob výpočtu se v roce 2016 použije i na bezprostředně předcházející období.
Zavedení osvobození od povinnosti uvádět ve výroční zprávě nefinanční informace pro střední, malé a mikro účetní jednotky.
Úprava pravidel pro sestavení konsolidované účetní závěrky – viz níže sekce VII. 05. Konsolidace.
Změna definice rezerv: Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. České účetní předpisy nadále povolují účtování o rezervách dle zvláštních právních předpisů, tj. dle zákona o rezervách. Jedná se např. o rezervu na opravu majetku.
Doplnění definice reálné hodnoty o hodnoty stanovené za pomocí oceňovacích modelů.

Změny prováděcí vyhlášky:

Uspořádání informací v příloze k účetní závěrce by mělo následovat pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.
Změna struktury rozvahy a výkazu zisku a ztráty a definice struktury ve zkráceném rozsahu (§ 3a a Příloha 1 Vyhlášky).
Změna požadavků na rozsah zveřejňovaných informací v příloze k účetní závěrce podle kategorizace účetních jednotek:
- velké účetní jednotky postupují podle §39, §39b a §39c,
- střední účetní jednotky postupují podle §39 a §39b,
- malé a mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, postupují podle §39 a §39a,
- malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, postupují podle §39.
Zrušení možnosti aktivace zřizovacích výdajů.
Zrušení položek mimořádných výnosů a nákladů. V této souvislosti však došlo k doplnění nového požadavku vyhlášky č. 500/2002 Sb. uvést v příloze účetní závěrky výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svou povahou a svým objemem.
- Upřesnění definice vlastních nákladů pro zásoby vytvořené vlastní činností tak, aby zahrnovaly veškeré přiřaditelné náklady, tedy i poměrnou část nepřímých fixních nákladů.
- Přesun položek aktivace a změny stavu zásob z vlastní činnosti do nákladů.
- Zavedení požadavku na zveřejnění významných položek, které byly vzájemně zúčtovány dle účetních metod.
- Rozšíření požadavku na zveřejňované informace v příloze konsolidované účetní závěrky (§ 67).
- Zavedení některých výjimek z povinnosti vykazovat informace, např.:
  - Informace výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících, kontrolních a správních orgánů, pokud by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu,
  - Informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů (vyžadováno pouze u velkých účetních jednotek), pokud by uvedení těchto informací mohlo účetní jednotku vážně poškodit.

České účetní předpisy Základní účetní principy

Marek Richter – Partner
PricewaterhouseCoopers
Audit, s.r.o.
nám. Svobody 20, 602 00 Brno
+420 542 520 170
marek.richter@cz.pwc.com
Petr Mališ – Director
PricewaterhouseCoopers
Audit, s.r.o.
nám. Svobody 20, 602 00 Brno
+420 542 520 210
p.malis@cz.pwc.com