Zdanění fyzických osob – daň z příjmů fyzických osob
Daňový rezidenti
Fyzická osoba je považována za českého daňového rezidenta, pokud:
- se na území České republiky trvale zdržuje, tj. má zde stálý byt (udělení dlouhodobých víz samo o sobě nezakládá české daňové rezidentství); nebo
- pobývá na území České republiky alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce (včetně dne příjezdu a odjezdu).
Pokud je fyzická osoba českým daňovým rezidentem a zároveň daňovým rezidentem státu, se kterým má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uplatní se na určení daňového rezidentství ustanovení příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Čeští daňoví rezidenti jsou zdaňováni z celosvětových příjmů. U nerezidentů se zdaňují pouze příjmy ze zdrojů v České republice.
Zdanitelný příjem
Zdanitelné příjmy zahrnují následující zdroje příjmů:
- příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání),
- příjmy ze samostatné činnosti,
- příjmy z kapitálového majetku (úroky, podíly na zisku apod.),
- příjmy z nájmu,
- ostatní příjmy.
Příjmy ze závislé činnosti: Zahrnují příjmy a související odměny vyplácené zaměstnavatelem (v peněžní i nepeněžní formě) a některé naturální benefity. Základem daně je „super hrubá mzda“ (v rámci daňové reformy 2021 se hovoří o zrušení „super hrubé mzdy“, současně by se ale měla změnit i sazba daně u fyzických osob), která obsahuje hrubou mzdu navýšenou o hodnotu povinného příspěvku na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem ve výši 33,8 %.
Pokud se na zaměstnance vztahuje zahraniční povinné pojištění z jiného členského státu EU, EHP nebo Švýcarské konfederace, budou se příjmy ze závislé činnosti navyšovat o hodnotu pojistného odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění pro účely výpočtu „super hrubé mzdy“.
U zaměstnanců podléhajícím systému pojištění ve státě mimo EU, EHP nebo Švýcarskou konfederaci je hrubá mzda navyšována o fiktivní české pojistné ve výši 33,8 %.
Příjmy ze samostatné činnosti: Zdanitelným příjmem jsou příjmy z podnikání, výkonu nezávislého povolání a jiné samostatné výdělečné činnosti snížené o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Lze uplatnit skutečně vynaložené výdaje nebo paušální výdaje. Výše paušálu závisí na druhu provozované činnosti a je stanovena v rozsahu 30 – 80 % zdanitelných příjmů, přičemž je omezena stropem. Hranice příjmů pro uplatnění paušálních výdajů činí 2 000 000 Kč, přičemž je možné uplatnit i daňové zvýhodnění na děti i slevu na manželku bez vlastních příjmů. Příspěvky na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění podnikatele nelze daňově uplatnit.
Příjmy z kapitálového majetku: Jedná se např. o podíly na zisku akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, a dále podíly na zisku tichého společníka. Subjekt, který hradí podíl na zisku fyzické osobě, jej obvykle zdaní zvláštní sazbou daně ve výši 15 % a tím vypořádá konečnou daňovou povinnost z tohoto příjmu.
Příjmy z nájmu: Zdanitelným příjmem je rozdíl mezi příjmy z pronájmu a souvisejícími daňově uznatelnými výdaji. Poplatník má možnost uplatnit paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů z pronájmu maximálně však 600 000 Kč. Příjem z pronájmu movitých věcí na území České republiky plynoucí fyzickým osobám – daňovým nerezidentům je zdaněn zvláštní sazbou daně 15 %, pokud není v příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění upraveno jinak.
Ostatní příjmy: Zahrnují např. příjem z prodeje vlastního nemovitého či movitého majetku, cenných papírů, majetkových podílů, akcií, příležitostný příjem, ceny ze sportovních nebo reklamních soutěží a výhry v loteriích. Od daně jsou osvobozeny příjmy z prodeje majetku, který nebyl používán pro obchodní účely a byl ve vlastnictví subjektu po určitou minimální dobu. U podílů na společnostech je touto minimální dobou obvykle pět let. Může však být zkrácena na 3 roky v případě některých cenných papírů nebo podílů na podílových fondech.
Předmětem ostatních příjmu jsou také bezúplatné příjmy nabyté darováním a dědictvím, které byly do roku 2013 předmětem samostatných daní.
Základ daně
Základem daně je souhrn (zdanitelných) příjmů poplatníka ze všech zdrojů. Základ daně za zdaňovací období nezahrnuje příjem ze zdrojů na území České republiky, z něhož již byla daň odvedena srážkou u zdroje (tj. např. dividendy, úroky a rozdělení zisku). Ztráta z jednoho zdroje příjmů je započtena proti zisku z jiného zdroje příjmů s výjimkou příjmu ze závislé činnosti. V rámci daňového přiznání lze uplatnit různé odčitatelné položky od základu daně, popř. slevy na dani.
Sazba daně
Sazba daně činí 15 %. Z příjmů ze závislé činnosti a ze samostatné činnosti převyšující 141 764 Kč (4násobek průměrné mzdy) měsíčně je navíc odváděna tzv. solidární daň ve výši 7 %.
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok.
Přiznání k dani z příjmů
Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou shodné s lhůtami pro osoby právnické.
V případě, že fyzická osoba neměla jiný příjem než příjem ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více českých zaměstnavatelů a neuplatňuje určité odečitatelné položky, nemusí daňové přiznání podávat. Poplatníci, jejichž roční příjem ze závislé činnosti převýší 1 672 080 Kč (48násobek průměrné mzdy), mají povinnost podat daňové přiznání.
Placení daně
Daňová povinnost je splatná stejného dne, kdy je lhůta pro podání daňového přiznání. Jestliže poplatník v daňovém přiznání žádá o vrácení přeplatku na dani, musí jej finanční úřad vrátit do 30 dnů od podání daňového přiznání (pokud nezahájí řízení).
Daň z příjmů ze závislé činnosti je obvykle odvedena srážkou ze mzdy u zaměstnavatele. U ostatních příjmů je poplatník sám povinen platit zálohy na daň daného zdaňovacího období. Četnost a výše záloh závisí na výši daňové povinnosti, vykázané v předchozím daňovém přiznání.
Registrace cizinců k dani z příjmů
Cizinci vyslaní do České republiky zahraničním zaměstnavatelem, který má stálou provozovnou na území České republiky, jsou povinni se registrovat k dani z příjmů fyzických osob a podávat daňová přiznání.
Příspěvek na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
Povinně podléhají pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanci českých společností. Obecně platí, že i zaměstnanec pracující v České republice pro zahraničního zaměstnavatele podléhá povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v České republice, pokud se uplatní mezinárodní smlouva nebo Nařízeni EU (za předpokladu, že zaměstnanec není držitelem formuláře A1 nebo certifikátu sociálního zabezpečení potvrzujícího účast v systému sociálního zabezpečení vysílajícího státu). V případě, že se neuplatní Nařízení EU nebo s příslušným státem neexistuje mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení, je nutné posoudit povinnost platby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění individuálně.
Zdravotní pojištění: Zdravotní pojištění zahrnuje nárok na lékařskou péči, ošetření a vybrané léky. Každý si může vybrat zdravotní pojišťovnu, které bude odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění. V případě, že jedinec nepodléhá povinnému pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, může se k platbě pojistného přihlásit dobrovolně na komerční bázi.
Sociální zabezpečení: Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti.
Kalkulace pojistného: Povinné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zaměstnanců je kalkulováno ze zaměstnancova ohodnocení, které pro účely výpočtu pojistného obecně odpovídá hrubé mzdě zaměstnance. U OSVČ je základem pro výpočet pojistného rozdíl mezi dosaženými příjmy a výdaji.
Maximální vyměřovací základ: Výše pojistného na sociální zabezpečení je omezena maximálním vyměřovacím základem. V roce 2020 maximální vyměřovací základ je stanoven jako 48násobek průměrné mzdy, tedy 1 672 080 Kč. Maximální vyměřovací základ na zdravotní pojištění byl zrušen.
Sazby pojistného:
Povinné pojistné na sociální zabezpečení
- Zaměstnanec: 6,5 %
- Zaměstnavatel: 24,8 % (od 1. 7. 2019)
- OSVČ: 29,2 % *
Povinné pojistné na zdravotní pojištění
- Zaměstnanec: 4,5 %
- Zaměstnavatel: 9 %
- OSVČ: 13,5 %
* OSVČ má také možnost dobrovolné úhrady pojistného na nemocenské pojištění ve výši 2,1 % (od 1. 7. 2019).
-
Tomáš Urbášek
PricewaterhouseCoopers
Česká republika, s.r.o.
nám. Svobody 20, 602 00 Brno
+ 420 542 520 255
tomas.urbasek@pwc.com -
Petr Mašek
PricewaterhouseCoopers
Česká republika, s.r.o.
nám. Svobody 20, 602 00 Brno
+ 420 542 520 254
petr.masek@pwc.com
-
Tomáš Ráček
PricewaterhouseCoopers
Česká republika, s.r.o.
nám. Svobody 20, 602 00 Brno
+420 542 520 257
tomas.racek@cz.pwc.com -
Dana Hlaváčová
PricewaterhouseCoopers
Česká republika, s.r.o.
nám. Svobody 20, 602 00 Brno
+420 542 520 261
lucie.hlavacova@cz.pwc.com