Hromadné propouštění
Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovního poměru v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části nebo z důvodu nadbytečnosti pracovníka a to nejméně:
Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovního poměru v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části nebo z důvodu nadbytečnosti pracovníka a to nejméně:
- deseti zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců, nebo
- 10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo
- 30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 300 zaměstnanců.
Před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen o svém záměru nejpozději 30 dnů předem písemně informovat odborovou organizaci nebo radu zaměstnanců.
Zaměstnavatel je rovněž povinen informovat příslušný úřad práce o důvodech těchto opatření, o celkovém počtu zaměstnanců, o počtu a profesním složení všech zaměstnanců, jichž se hromadné propouštění má týkat, o období, v jehož průběhu dojde k hromadnému propouštění, o navržených hlediscích pro výběr propouštěných zaměstnanců a odstupném, popřípadě dalších právech propouštěných zaměstnanců.
Zaměstnavatel je povinen prokazatelně doručit příslušnému úřadu práce písemnou zprávu o svém rozhodnutí o hromadném propouštění a o výsledcích jednání s odborovou organizací nebo s radou zaměstnanců. V této zprávě je povinen uvést celkový počet zaměstnanců a počet a profesní složení, jichž se hromadné propouštění týká. Jedno vyhotovení této zprávy doručí odborové organizaci nebo radě zaměstnanců. Pracovní poměr zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů od doručení písemné zprávy zaměstnavatele příslušnému úřadu práce.
Odstupné
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části nebo z důvodu nadbytečnosti zaměstnance nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
- jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok
- dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky
- trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky
- součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených shora jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup, při němž je kolektivní smlouvou sjednáno, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů, může být započtena do pracovní doby v následujícím vyrovnávacím období v rozsahu nejvýše 120 hodin.
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí pro pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení touto nemocí či dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo dohodou z týchž důvodů, náleží odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. (V případě, že se zaměstnavatel zcela zprostí své odpovědnosti za úraz nebo nemoc z povolání, toto odstupné nenáleží). V kolektivní smlouvě popřípadě ve vnitřním předpisu lze odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku, popřípadě stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. Odstupné je vypláceno po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se smluvní strany nedohodnou na jiném termínu; nenáleží ale zaměstnanci, u něhož při organizačních změnách došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele.
-
Úřad práce České republiky
krajská pobočka v Brně
pracoviště Rosice Tyršova 75
665 01 Rosice u Brna
JUDr. Daniela Kubišová
daniela.kubisova@uradprace.cz