---

Pracovní smlouva, vznik a ukončení pracovního poměru

V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je jím místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.

Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Nedostatek písemné formy však nezpůsobuje její neplatnost. Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání. Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky na dobu určitou je možné sjednat celkem na dobu nejvýše tří let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru a opakovat sjednání pracovního poměru či jeho prodloužení lze nejvýše dvakrát; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Po uplynutí tří let od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou, se k tomuto pracovnímu poměru na dobu určitou již nepřihlíží.

Toto pravidlo neplatí, pokud jsou u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou. Písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací případně vnitřní předpis u zaměstnavatele, kde odborová organizace nepůsobí, upraví bližší vymezení těchto důvodů a další podrobnosti tohoto postupu.

Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru a v případě vedoucího zaměstnance 6 měsíců. Lze ji sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Zkušební dobu nelze dále prodlužovat s výjimkou prodloužení o dobu překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby. Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

Pokud pracovní smlouva neobsahuje údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Zmíněná informace musí obsahovat zejména jméno zaměstnance a název a sídlo (adresu) zaměstnavatele, bližší označení druhu a místa výkonu práce, nárok na délku dovolené, údaj o výpovědních dobách a rovněž údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv, údaj o mzdě a způsobu odměňování (včetně termínu výplaty a místa a způsobu vyplácení mzdy), stanovení týdenní pracovní doby a její rozvržení.

Pracovní poměr může být rozvázán dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr sjednaný na určitou dobu končí uplynutím sjednané doby.

Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. V dohodě o rozvázání pracovního poměru (musí být uzavřena písemně) musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, pokud to zaměstnanec požaduje. Dochází-li k rozvázání pracovního poměru dohodou z důvodů rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části nebo z důvodu nadbytečnosti zaměstnance, náleží zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně

• jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok
• dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky
• trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky
• součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených shora jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup, při němž je kolektivní smlouvou sjednáno, že práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období, které nepřesáhne 52 týdnů, může být započtena do pracovní doby v následujícím vyrovnávacím období v rozsahu nejvýše 120 hodin.

Dochází-li k rozvázání pracovního poměru dohodou z důvodu, že zaměstnanec nesmí dle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání, ohrožení touto nemocí nebo dosáhl-li nejvyšší přípustné expozice, náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku (avšak zprostí-li se zaměstnavatel své odpovědnosti za pracovní úraz či nemoc z povolání, odstupné nenáleží).

Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být písemná. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z těchto důvodů:

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným
• nesmí-li zaměstnanec dle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání, ohrožení touto nemocí nebo dosáhl-li nejvyšší přípustné expozice – zaměstnanci náleží odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku (avšak zprostí-li se zaměstnavatel své odpovědnosti za pracovní úraz či nemoc z povolání, odstupné nenáleží)
• pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci
• nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce
• jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, nebo pro soustavné méně závažné porušování povinnosti
• poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem povinnost dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce

Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně dva měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď zejména v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně neschopným práce, při výkonu vojenského cvičení, v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpající rodičovskou dovolenou, v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci. Zákaz výpovědi se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci z důvodu organizační změny způsobené rušením nebo přemístěním zaměstnavatele nebo jeho části, nebo z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, a dále pro jiné porušení povinnosti vyplývající z pracovních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze tehdy, byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce nebo mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši, která odpovídá délce výpovědní doby.

Ve zkušební době může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec zrušit pracovní poměr písemně z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky, nebo uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.

Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit

•  

  Úřad práce České republiky
  krajská pobočka v Brně
  pracoviště Rosice Tyršova 75
  665 01 Rosice u Brna
  
  JUDr. Daniela Kubišová
  daniela.kubisova@uradprace.cz

• I. Jižní Morava: geografie, pracovní síla, ekonomika
• II. Právní úprava podnikání, založení obchodních společností
• III. Účetnictví a audit
• IV. Daňový systém v České republice
• V. Zaměstnanost a pracovní legislativa
  • Pracovní smlouva, vznik a ukončení pracovního poměru
  • Pracovní doba
  • Mzda a mzdové tarify
  • Sociální a zdravotní pojištění
  • Státní svátky
  • Hromadné propouštění
  • Některá další důležitá ustanovení
• VI. Víza a integrace po příjezdu
• VII. Spolupracující instituce
• VIII. Praktické informace: práce a život na jižní Moravě